[ROZHOVOR] s Lucií Harnošovou o Alchymii ženy i životě na Bali

27.1. 2019 Alice Mičunek 1392x 0

Lucie Harnošová je máma dvou úžasných dcer, manželka a tvůrkyně projektu Alchymie ženy. Těžko popisovat tuhle ženu jen pár slovy. Je totiž neskutečně činorodá a inspirativní. Momentálně žije Lucka se svou rodinou na Bali. Přečtěte si rozhovor o tom, jaké to je sbalit kufry a odletět s celou rodinou do Asie. Dozvíte se, jak je možné vyučovat děti doma a jak Lucie otevřela dveře k vědomému ženství mnoha ženám, i když je na druhé straně planety.

Luci, vím, že odcestovat na Bali byl váš velký sen. Co vás k tomu vedlo? Přeci jen, je to velké rozhodnutí uzavřít všechno tady doma a sbalit pár kufrů a odjet.

Aličko, začínáš těžkou otázkou, protože k našemu odjezdu vedla dlouhá cesta.

Když jsme navštívili Bali v roce 2015 poprvé, tak jsme si ho úplně zamilovali. Trvalo tři roky, než se náš odjezd uskutečnil a rozhodně neprobíhalo vše hladce, jak jsme si představovali.

Naučila jsem se při této příležitosti hodně o tom, že vše je možné splnit, ale někdy si ani nedokážeme představit, jaké důsledky a životní změny budeme muset udělat a prožít.

Co bylo před odjezdem největší výzvou?

Pustili jsme náš pronájem, který jsme navíc milovali ze všech dosavadních míst k bydlení nejvíce. Prodali jsme většinu nábytku a věcí a to tak, že jsem na Facebooku dala zprávu, že pořádáme „garage sale“ a naši kamarádi a známí přišli nakoupit a rozloučit se s námi před cestou. Materiální čištění byla tedy jedna linie, která byla hodně zajímavá. Každou věc jsme museli vzít do ruky a říct si, zda-li ji prodáme, schováme nebo vezmeme s sebou. Ale náročnější bylo rozloučení s rodinou a postupná příprava na to. Dcerky to ale nesly mnohem statečněji, než jsme doufaly.

Plán odjet na Bali jsme průběžně řešili tři roky a vždycky se naše prvorozená Emily bouřila, že k tomuto se rozhodně nepřidá, protože ona nemá ráda dobrodružství a velké změny. Ale když jsme se na Silvestra 2017 definitivně rozhodli a 1. ledna 2018 vše dali do vision boardu, dcerky to vzaly jako hotovou věc a začaly se dokonce těšit. Naše největší obava, že s odjezdem nebudou souhlasit, se tedy nenaplnila. A tak to s těmi našimi obavami bývá nejčastěji. 

Co se ještě ukázalo jako zajímavá výzva byly reakce okolí. Vzpomínala jsem na svůj druhý porod, který jsme plánovali doma a jen jsme to někomu řekli, sesypala se na nás kritika. I teď jsme ve svém okolí měli hodně lidí, kteří naše rozhodnutí nechápali a přenášeli na nás své strachy. Když je nějaký plán ještě křehký, je náročnější to ustát a doporučuji to moc nesdílet se širokým okolím:-)

Mohla bys přiblížit, jak se vám na Bali žije? Pro mnohé je to třeba také sen. Tak jak to vypadá prakticky? Jak se vám bydlí?

 

Bali je specifické a já jsem vděčná, že tu můžeme zažívat všechny krásné chvíle na pláži u západu slunce, ale také skrytá témata, která se nám valí ven, protože je zde na ně prostor.

Honza o tom nedávno psal text, který ještě nikde nepublikoval, ale nejraději bych ho tu krátce ocitovala, protože to shrnul nádherně.

„Blíží se půl roku soustavného pobytu tady a s předchozími pobyty 10 měsíců. Na Bali se vše okamžitě projevuje, vše okamžitě reflektuje náš stav, nejde před tím uniknout. Máš v sobě něco, co neklape? Bali ti to dá poznat. A to někdy bolestivě, drsně, hluboce, ale v kulisách z dokonalé zeleni, s mísami šťavnatého ovoce a burácením oceánu na plážích jižního Bali a s (většinou) usměvavými balijci.

Čas s dětmi je nádherný – i ony mají své procesy, i ony si budují vztah k Bali. V roce 2015 řekla naše starší Emily, že až bude stará pojede na Bali zemřít – ano možná právě v tomhle to je, možná právě tohle by tady šlo úplně nejlépe. Jednoho dne, po pár porcích šťavnatého manga vydechnout s pohledem na sopku Agung. Tak jako se provází zemřelí v bohatém a radostném průvodu celého banjaru na jejich poslední cestu – s dary a modlitbami, tělo spálit a duše se usadí před další inkarnací do koruny nádherného neumírajícího posvátného stromu Banyan.

Čas tady plyne jinak a mám to moc rád. Čeká nás, s Boží pomocí a naší vůlí, ještě další půl rok, než nám vyprší nájemní smlouva. Potom Bali opustíme a půjdeme dál. Těší mě, jaký je život tady bohatý, intenzivní, plný životní zkušenosti. I pro naše dcerky. Vše, s čím jsme sem přišli, bude bohatě naplněno.

Učit holčičky v domácím vzdělávání má asi své výhody i nevýhody. Máte nějaké každodenní rituály? Jak to holkám vyhovuje?

Emily byla v domácím vzdělávání již v první třídě, protože jsme bydleli na vesnici a široko daleko nebyla vhodná škola, se kterou bychom ladili. Postupně se však ukázalo, že Em potřebuje kolektiv a odstěhovali jsme se za skvělou školou do Brna, kam chodila čtyři třídy. Kaylinka je aktuálně v domácím vzdělávání druhý rok. Nejedeme přesně podle školních osnov, ale zejména podle toho, co se holky chtějí učit, co je aktuálně zaujalo. Při cestování je to velmi snadné. Stále přichází nové a nové podněty ke zkoumání. Naposledy to byla jedinečná přednáška o zrušení černého trhu s želvovinou v Indonésii. Celkově jdou holky zejména směrem ochrany a lásky a úcty k přírodě. A to vidíme jako podstatnější, než aby znaly všechny informace, které se v klasických školách učí.

V návaznosti na to jsme založili náš společný rodinný projekt Hope Spots. Místa naděje. V přírodě, ve změnách chování lidí, v projektech.. Máme stránku na facebooku, kam sdílíme tyto zprávy. Ekologie a dušestředná společnost jsou naše nejčastější témata u rodinného stolu:) Holky hlídají, ať objednáváme čerstvé džusy bez plastových slámek, chodí sbírat odpadky na pláž a tím, že jsou zde s tématy ekologie reálně konfrontovány si rozšiřují obzory a dávají vše do souvislostí.

Třikrát týdně za holkama chodí i slečna, se kterou se mohou také učit, tvořit, mluvit anglicky…

Každodenní rituály nemáme. A holky vypadají, že aktuálně jsou s tímto nastavením spokojené. Kdyby přestaly být, tak budeme hledat nové možnosti. Dcerky tu chodí i do kroužků, například na gymnastiku, ze které mi pravidelně tečou slzy dojetím. Když se na ně dívám a sleduji, jaké dělají pokroky a jak je lektoři vedou. Vzpomínám totiž na tělocvik a mé neohrabané pokusy o kotrmelce, šplhání po tyči a výmyky, kdy mi ale nikdo nic nevysvětlil, nepřipravil postupně a jen na mě nepříjemně křičel, ať to alespoň zkusím, abych mohla dostat za 4. Možná to taky znáte…

Před starostmi člověk neuteče nikam. Je něco, s čím se potýkáte na Bali? 

To je samozřejmě pravda. My jsme to jako útěk neměli, ale pravda je, že se takto cestování často bere.

Když člověk jde za svým srdcem, není to vždy jednoduché.

Co například řešíme jiného, než bychom řešili v ČR – chybí nám přátelé a rodina, je složitější zorganizovat si randíčko a celkově čas na partnerství. Trvalo nám několik měsíců, než jsme si našli právě v partnerství nové příjemné plynutí.

Pouštím se a důvěřuji životu…
Někdy to není úplně jednoduché:-)
Ale už dávno vím, že jiná možnost stejně není…


To, čemu se momentálně nejvíce věnuješ, je tvůj projekt Alchymie ženy. Otevíráš velmi aktuální témata, jako je mateřství, sebeláska, cykličnost a mnoho dalších. Myslím, že jde o něco neobvyklého, protože se ti daří propojit stovky žen v online kruhu a tvoříš bezpečné prostředí pro sdílení. Mám to štěstí být také součástí, takže vím, o čem mluvím, je to opravdu pecka. Ohlasy žen jsou velmi pozitivní, jak to celé vnímáš ty?

Cítím každý den velikou vděčnost. Celý projekt vznikal velmi pozvolna. Nejdříve jsem si namalovala název a až o několik měsíců později přišla osnova na kurz a propojení právě s názvem Alchymie ženy. Často jen s údivem a pokorou sleduji, co vše se uvnitř děje, co ještě pod Alchymií vzniká a jaké se tam dějí zázraky. Pro ženy, které již roční kurz prošly máme i navazující mastermind skupinu a klub.

A jsem moc ráda, že jsi i ty součástí kruhu.

Pro mě byl velký záměr vytvořit bezpečnou skupinu, ženský kruh, i v online prostředí. Nejít jen po povrchu a nenechávat plynout témata jen formou přednášky a bez další interakce. Podařilo se to – fungujeme i v online prostředí jako podpůrný kruh pro všechny zapojené ženy, jdeme do hloubky, každý příběh a žena je přijatá a viděná ostatními. A kdo nechce být vidět a sdílet, tak samozřejmě vůbec nemusí. Výhodou také je délka kurzu – protože rok je dostatečně dlouhá doba na to, aby změny opravdu mohly proběhnout a ženy se mohly postupně krok za krokem léčit, vracet každá sama k sobě, k naladění na své tělo, na svoji intuici a poslání.

 

Luci, známe se skrze jógu. Měla jsem možnost celou vaši milou rodinku učit. Daří se ti dopřát svému tělu pozornost i teď? Jak se hýčkáš? Já jsem si na Bali zamilovala masáže. Co si dopřáváš ty?

Ano, hýčkám se tu hodně. Bylinnou napářku si tu sice nedopřávám, ale masáže i dvakrát týdně ano.

Hodně času si tu prožívám i sama při procházkách na pláži.

Miluji tanec, který si pravidelně užívám a to někdy i s celým kruhem Alchymistek, když zrovna máme taneční výzvu:-)

A k té rychlé manifestaci tady na Bali mám aktuální zážitek, kdy jsem si nedávno posteskla, že mi hodně chybí má oblíbená technika watsu a aquahealing. A hned na to mě kamarádka vzala na místo, kde watsu v teplém nádherném bazénku dělají!

Popisuješ, jak se ti díky divoké balijské přírodě více ladit na svou divokost. Jak to máš s cykličností? Vnímáš ji na Bali stejně jako doma? Máš pocit, že to místo, kde žijeme, nás může takto ovlivnit?

Aktuálně je tu období dešťů a to na mě působí jako česká zima:-) Byla jsem zvědavá, zda-li mi tropické počasí cykličnost ovlivní, ale zatím to nijak nesleduji. To už víc ovlivňuje cykličnost právě připravovaná kniha pro mámy a dcery, díky které mívám mnohem delší kreativní fáze. Celkově kreativní fázi prožívám mnohem klidněji – jak je naše tempo zde pomalejší a hodně tvořím, tak je moje vnitřní Čarodějka spokojená a běsní jen minimálně. Po přestěhování jsem měla dva tři cykly hodně náročnou Pannu. Nestačila ji zdejší akce:-) A také to, že se tu nedá na nic spoléhat. Vše plyne v balijském kairos čase a nepředvídatelně se během dne proměňuje.

Ale to, že místo, kde žijeme, nás ovlivňuje, s tím určitě souhlasím. Měli bychom být obklopeni prostředím, které nás inspiruje, hýčká a vyzývá zároveň.

Lucie otevírá pravidelně online kurz Alchymie ženy. Na stránkách Alchymie najdete i její další akce. Jak jsem říkala, je to neskutečně plodná divoženka. Třeba vás zaujmou kurzy pro Mámy a dcery a nebo připravovaná knížka na toto důležité téma.

Miluju jógu, díky ní jsem poznala do hloubky své tělo i mysl. Cyklická jóga mi však dala příležitost prozkoumat také svou ženskou duši. S radostí předám toto poznání i vám, abyste se i vy cítili v souladu se svou ženskostí.

Můj příběh si můžete přečíst zde.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.